Nový rok

A tak přichází nový rok...a já se ptám...

bude rok...... 2 0 1 0.........chybou v Matrixu?:D

Vánoce 2009

Letošní vánoce byly jiné...trošku podivné a jíné:)....to ale neznamená, že ne hezké...dostala jsem moc krásné dárečky a začínám mít podezření na to, že mí rodiče jsou asi mafiáni:)...letos nepřijel na štědrý den bratr, takže to bylo poprvé po 20-ti letech, co jsem trávila vánoce bez něho...a docela mi chyběl, ale tak ještě že přišla má milovaná sestra:*...najedli jsme se, zjistila jsem, že mi asi nechutná kapr, že rybí polévka je dost nechutná:) a teď jsem dost zvědavá, co tedy budu jíst příští štědrovečerní večeři:) zpívali jsme koledy a portom jsme s tatínkem projeli ještě celý zpěvník beatles..to bylo krásné:)..jsme si hezky 4ručně hráli na klavír a zpívali...no a potom jsme šli rozbalovat dárky a ty byly nádherné...a některé z nich asi pořád nemůžu psychicky pobrat:)...ale o nejatkuálnějším dárku mluví fotografie:D...asi si budu muset konečně pořídit tu minisukni, protože na mých hubených lýtkách ty vzorky vůbec nevyniknou...no čekání na vánoční popřání od některých milých osob bylo zbytečné a tak doufejme, že to vyjde třebas příští rok:)...nebo na Nový rok?...jdu se asi učit, protože mi nic jiného nezbývá, jestli tedy chci zůstat na škole a to tedy chci!

Nespavost

Je to strašné...je čtvrt na tři. Jestli ještě usnu, tak mě v 9 ráno čeká zkouška. A jestli neusnu, tak mě čeká stejně:) Poprvé ve svém životě mám skutečnou nespavost...a rozhodně to není nervozitou...vůbec se mi to nelíbí a doufám, že tento neduh nebude dále přetrvávat. Tak přemýšlím nad dárky na Vánoce, přemýšlím, co si s sebou sbalit, na období, až se konečně vrátím na delší dobu domů. Už se nemůžu dočkat, až budu nekonečně mnoho hrát na klavír. A taky určovat limity do nekonečně mnoha...a učit se nekonečně mnoho chemie...no dobře...bez těch druhých dvou nekonečen bych se obešla;)

Jdu to zkusit znovu. Třeba tentokrát usnu. Možná bych neměla před spaním číst ty katastrofické příběhy ze Starého Zákona (ale když ono je to tak strhující)...myslíte si, že se bojím usnout, kvůli špatným snům?:)

Smysl pro humor

Dnes ráno jsem vstala..a bylo to velmi těžké, protože mi 8 hodin nestačilo na dospání deficitu, který vznik na Gospel Night. Uvědomila jsem si, že se musím sbalit..a potom mi došlo, že asi nemám dost peněz na to, abych si koupila lístek a vlak...a tak jsem prolezla všechny kapsy a batohy a našla jsem 60,- korun...a to stačilo k tomu, abych se dostala do pardubic, tak jsem měla radost. Sbalila jsem se, snědla jogurt, vypila čaj a chtěla jsem odejít na vlak. Neměla jsem ale nic, s čím bych mohla zamknout byt...a moc jsem hledala a hledala...a stále nenacházela, tak jsem začala trošku pochybovat o svém mentálním zdraví...a přemýšlela jsem o tom, jestli jsem včera večer, když jsem přišla domů byla tak unavená, že bych nechala klíče v zámku a někdo by je mohl odnést....a uvědomila jsem si, že možná i ano...a že je to dost dobře možné....ale nakonec to dopadlo jinak. Napadlo mě zavolat tatínkovi, jestli mi je náhodou nepřibral a on řekl, že má v kapse nějaké klíče, ale že vůbec neví, jak se tam dostaly. Tak jsem sice našla své klíče, ale byla jsem zoufalá z toho, že se nedostanu do školy a tak se tatínek nabídl, že mě na nádraží odveze.

Když jsem ho vyhlížela z okna, tak jsem viděla, jak na cvilín přijíždí můj vlak (od začátku jsem věděla, že to na cvilín nestihnu...jeli jsme na hlavní)....přijela jsem na nádraží, koupila jsem si lístek a chtěla jsem si koupit snídani, ale už bylo pozdě, tak jsem šla na perón.

5 minut....vlak nejel

10 minut...vlak nejel (jsem si říkala, že se muselo něco stát, vždyť jsem ten vlak viděla přijíždět na cvilín)

15 minut....vlak nejel - průvodčí řekl: "Vlak na olomouc bude mít zpoždění...nevíme kolik. Pokazila se mašina, tak se běžte schovat."

A tak jsem se smála

20 minut...čekání v hale

25 minut...čekání v hale

40 minut

51 minut...rozhlas hlásí příjezd vlaku

55 min...nastupuji do vlaku, sedám si, vytahuji si učení

58 min...přichází posouvač v oranžové kombinéze a říká: "nevím co nám to dali za vagóny, ale musíte si přestoupit, protože tenhle je nějaký pokažený...hlavně že je v něm první třída."

1 hod...nové místo, bágl nahoru, učení ven, sluchátka do uší

1 hod 10 min...jedeme!!!:)

Přijeli jsme do olomouce...2 možnosti pokračování: 1. expres: 12:08

2. rychlík: 12:11

samozřejmě volím expres...dřívější odjezd, rychlejší dojezd, méně zastávek...

haháááá...zrada...sedím v kupé (oba vlaky jsou na stejném nástupišti) a vidím později odjíždějící rychlík odjíždět

za okny chodí páni v oranžových kombinézách, průvodčí kroutí hlavou.....je mi jasné, že se něco děje!

po 20 minutách se nahrne do vlaku nová dávka lidí...jsem umačkána na sedadle a přisedá si do kupé se 4 lidmi postarší pár cestující z luhačovic, z lázní. v obalu na kameru mají zavřenou kočku...a při každém otřesu tímto obalem kočka třikrát zamňouká a potom prohlásí I love you.

Zeptala jsem se jich, jestli to není trošku týrání zvířat. a pán ji tedy vytáhl...byla asi 15 cm velká a dost ohavná, přilepená v proutěném košíčku...tak jsme se jí zasmáli. Od tohoto páru jsme se dozvěděli, že si museli přestoupit z vagónu, protože se mu nějak nechtělo otáčet kolo.

Další posouvání....celkový čas zpoždění expresu mojmír (to je ale škaredé jméno pro expres:) 40 min

Příjezd do cílové destinace: 14:25

Příchod na kolej: 14:45

Začátek školy: 15:00

Jídlo snědené do 16:20: jogurt, sušenky polomáčené:)

Procenta únavy: 89%

To byl ale hezký den...ještě že mám dobrou náladu a směji se....ať žije společnost Času Dost

Filmové Know-How

Bylo moc hezké....a tak se těšte na vánoční přáníčka:)

Žehlení nad ránem

Minulý týden ve středu jsem přišla na kolej tak nějak pozdě a velmi rozezlená..a má hlava byla plna různých myšlenek a ty nevěděly, která má více křičet, aby mě zmátly ještě více:)...no a jak jsem tak byla dosti roztěkaná (a upozorňuji, že naprosto neovlivněná ničím!:), tak jsem si vzpomněla, že máme ve čtvrtek ráno imatrikulace, a že bych ty šaty, jež jsem přivezla pomuchlané v krosně asi přeci jen měla vyžehlit, tak jsem vytáhla žehličku, položila ji na postel od klárky a zapojila do eletřiny. A jelikož v pokoji jsem měla ty klárky dvě, tak jsem si s nimi tak zapáleně povídala, že jsem na tu žehličku nějak zapomněla (vůbec jsem si neuvědomila, že už jsem ji zapojila do elektřiny) a skoro jsem to tam zapálila. Žehlička velmi hřála...a tušili sjte někdy, z čeho vlastně jsou ty levné tesco deky?:D...je velmi zábavné vidět, jak z toho zbyl jenom tenký plastový film:)...a tak promiň klárko, ale tak aspoň máme historku, kterou můžeme bavit přátele;)

History Making

Po dlouhých letech zase jenom já a piri (a překupník:)...jely jsme si do Vídně...spaly jsme v hostelu, cestovaly městskou hromadnou dopravou, chodily pěšky, jedly muffiny, fotily památky.

V pátek ve 20:41 z ostravy do brna, kde jsme spaly u áni a špečka...byla nám zima, ale stejně jsme spaly jenom chvilku, takže to tak nevadilo. Ráno vstávání o páté hodině raní...a autobus do vídně v 6:00. Záchod (západ) měsíce a východ slunce. Přijezd do vídně dost brzo na sobotu - nikde nikdo nebyl a tak jsme se fotily, šly jsme si koupit snídani. Pojedly jsme velmi dobré muffinky z billy. A pokračovaly v objevování vídně. Já, piri, překupník a průvodce po vídni. Vídeň byla taková šedivá, ale zaslouží si určitě ještě aspoň jeden poznávací výlet...Když nám byla zima, tak jsme se šly ohřát do nějakého obchodu, prošly jsme všechny H&M co jsme našly a v jednom to vypadalo jako v USA, když otevřou obchod s botama. Lidé se tam o ně skoro prali, protože zrovna 14. Listopadu šla do H&M kolekce Jimmiho Choea(taky jste o něm nikdy neslyšeli?:)))...a potom jsme musely najít místo, kde budeme spát - první 2 hostely měly plno a třetí nás ubytoval a byl velmi milý a čístý a přijemný a levný:) potom zpět do města pro nákup suvenýrů a potom odhodit ze sebe co nejvíce únavy a připravit se na cestu do Wien-Sud...Parkallee 2....z westbahnhof 4 stanice meterem a potom tramvajkou až někam za vídeň směrem Baden. Eventhotel Pyramida...jak to jenom najdeme? - docela snadno...dojely jsme na místo určení a ta obrovská skleněná pyramida byla rozhodně nepřehlédnutelná:)

Samotný koncert Delirious? byl těžko popsatelný slovy - byl to koncert těch největších hitů, které kdy napsali - takže jsem znala každičkou písničku a pořádně jsem si to užila:) to co jsem při tom koncertu zažila bylo úžasné...ono to totiž vůbec nebylo o té kapele, ale o skvělé boží přítomnosti, která mě úplně obklopila:) díky Bohu za tenhle skvělý výlet...bylo to prostě celé požehnané:*...wuhuhu!!:D...nějak mi o tom nejde psát...ale klidně vám to povím z očí do očí, moc ráda

Vzhůru pryč

Já tedy jedu, tak se tady mějte a až se vrátím, tak se uvidíme;)

Víkend s tatínkem...

Maminka nebyla tento víkend moc doma a tak jsem jej strávila převážně s tatínkem a byla to veliká legrace:)..a tak jsme s tatínkem vařili oběd..a byla to legrace..tatínek: "Jak se poznají měkké brambory?" Dcera: "Že jsou měkké?":)..a tak vůbec...a potom se tatínek velice nadchl pro nápad, který maminka vymyslila a to, že spolu půjdeme na bluesovo - jazzový koncert do Kofoly...ale já jsem už byla domluvena s děvčaty, ale tatínek byl takový nadšený z toho (ale snažil se to nedávat najevo), takže jsem nemohla nepřijít..to bych ho zklamala a to jsem rozhodně nechtěla. A jak jsem nakonec byla ráda, že jsme šli. Akorát tatínek byl trošku smutný, protože doufal, že si dá pivo a že já budu řídit, ale nějak jsem omylem s děvčaty vypila 2 piva, takže řízení bylo ztraceno. Koncert byl takový nijaký, ale aspoň jsme se zasmáli a bylo to takové fajné a lidi si beztak myslí, že hudeczek má novou, mladou milenku:D...a bacha na to, dostanu CD a noty a možná budu hrát se svojí zamilovanou krnovskou kapelou;*...ale nikomu ani muk, možná to totiž nevyjde...zatím není nic jisté. wuhuhuů...ale kdyby jo, tak wowowow:)...a na podvečer zase do Pardubic (já jsem tam moc ráda, ale vždycky se mi tam nechce jet, protože se mi nechce z domu, ale když už tam jsem, tak je to fajn...možná nesnáším tu cestu:)

Delirious?...vol.2

Příští týden....wuhuuhůůů....já a piri...víkend ve Vídni s naší nejoblíbenější křesťanskou kapelou...zase jejich koncert, zase s piri...jak já se moc těším...mám tak ráda tyhle lokální návaly čistého štěstí ve svém šedivém podzimním stavu...Delirious vyjeli na své úplně poslední turné v kariéře...nový bubeník, ale hity pořád stejné...nemůžu se dočkat...posledně to byl megaduchovní zážitek...miluju je...i Tebe;)...a když jsem se ve středu dozvěděla, že přišly lístky, tak jsem skákala půl metru vysoko, takže teď už jenom zařídit další potřebné věci, aby náš výlet do vídně byl bezproblémový:)...WE ARE GOING TO BE REAL HISTORY MAKERS!...amen;)

Podzim

Další podzim...už asi měsíc nesvítilo pořádně sluníčko a mně už to trošku leze na mozek. A když se podívám z našeho pokoje ven z okna, tak na mě čekají na větvích takoví velicí ptáci...a když tedy otevřu okno, že si s nimi popovídám, tak uletí:D...jsou to srabi..."dolejzaj" a pak se bojí promluvit:)...a už si ani nemůžeme nechávat jídlo za oknem, protože na něj útočí sýkorky...klárce ukradly máslo...normálně ho unesly a nechaly vzkaz, že ho nevrátí...jedině po kouscích...tak jsme jim ho nechaly....PS: 1. velký havran za okne na větvi....2. sýkorky nás mučí a nutí nás dívat se na máslo, jak přichází o život:)

Pokoj tři sta X:)

Bydlíme si tady s Klárkou a děláme blbosti. Tancujeme Oompa-Loompa tanečky s dvd-čkem Karlík a továrna na čokoládu. Chodíme (jako třeba v pondělí) si vyčistit hlavu tancem. Zaléváme květiny, zametáme podlahu (a těžce nechápeme odkud se ten prach pořád bere), vynášíme odpadky, třídíme odpad, chodíme na skupinku, někdy do kostela, žehlíme si vlasy. Máme červené kabáty, vaříme si čaj...a tak si tady hezky žijeme a už se těšíme, až zase o víkendu pojedeme domů:)

UPa - rta:)

Toto je moje víkendová studijní skupinka..sice jsme se moc dohromady neučili, ale legraci jsme si rozhodně užili:)

Dneska jsme psali první písemku..nazývají to ročníková písemka a doufám, že jsem to zvládla...uvidí se zítra ráno, takže až budu vědět, tak to tady dokončím:)...ale i když jsme si užili víken s tz. UPa-rtou (UPa = Univerzita Pardubice:)...tak i přesto jsem se stihla 14 hodin učit (nebo spíše počítat) a jak vždycky říkal pan Čajan, a taky, že měl pravdu, 300 příkladů to vždycky spraví....stihla jsem sobotní Halloweenskou party v Manhattanu a včera večer ještě Kladivo na čarodějnice..jsem chtěla jít spát brzo, protože jsme tu písemku psali od 7 a já jsem vstávala o půl 6...a tak si říkám, podívám se na nějaký díl futuramy před spaním. Futurama nefungovala, tak jsem doufala, že se podívám na kousek Kladiva na čarodějnice. A ono to nešlo zastavit, ten film jsem prostě nemohla vypnout a tak jsem šla spát až v 1...a tak to teď půjdu dohnat:*...PS: zleva -Klárka, Aňa, vlaĎ, Jurajko

Tajemná návštěva:)

A díky multimoderním multifunkčním multikomunikačním prostředkům se dobře setkávají přátelé...a tak jsem dostala zprávu, že někdo někam přijede a že by potřeboval něco...a tak říkám,že zkusím spíš uvidíme, ale že by to šlo takhla a on že: "jasně a klidně"..a bylo to:)...měla jsem u sebe chlapce s velmi půvabnýma očima;)...a kdo uhádne odkud byl?he?

Hudba mého dětství

Když mi bylo asi tak 8, tak moje sestra milovala Alanis Morissette...a to hlavně album Jagged Little Pill. Pochybuji, že tenkrát tušila o čem ty písničky vlastně jsou, ale jak je tak pořád poslouchala, tak se mi dokonale vryly do paměti...a pak toto album (kromě písně Ironic, která je vždy a všude přítomná:) upadlo v mé černé zapomění...ale jak se říká, že co se v mládí naučíš, tak to já jsem našla po 12 letech...a to byste nevěřili, jak skvělé texty to má..a myslím, že přesně vím, v jaké situaci ty texty psala:)...kdybych teď psala písničky, tak bych psala o tom samém, možná i stenými slovy.. a protože už o tom zpívá Alanis, tak já počkám až na jinou životní situaci:)...a napíšu písničky o něčem jiném...a tak se třeba koukněte na slova písně You Oughta Know...a já Vám to moc ráda zazpívám...je to totiž, jako kdybych říkala to, co se mi honí hlavou...wuhuhuůůů....:D...PS: 1.a překupník už oblékl zimní oblečení, protože venku je vskukutku k k kosa;)

Oslavy

Slavili jsme, ale už jsme snad i

doslavili:)....bylo toho akorát...PS: 1. mí mušketýři...2. kyselé úsměvy...3. ester...4. očividně někdo nesdílí mé nadšení...5. můj dort - po tolika letech zase dort:)...6. dnešní osazenstvo

Náš pokoj

První pocity byly zdrcující, první zážitky dechberoucí a myslela jsem, že to tam nevydržm déle než 2 týdny...ale ono stačí se obklopit věcmi, které milujete a jste na ně zvyklí a i z toho ohavného kolejového pokoje se může stát něco tak skvostného a nádherného, jako je pokoj můj a klárky...wuhů:)...myslím, že nám celý pavilon může závidět...PS: 1. moje postel...2. naše stoly...3. klárky postel a nad ní Dali, který čte daliho:D...4. naše skříně polepené ručně vystříhovanými kolečky...a na dveřích John se lžičkou a tak netřískat, ať mu nevypadne z pusy:)

Piatnica

Včera, když jsem přijela v 7 večer ze školy, tak jsem ještě s krosnou běžela rovnou do Silesie, protože jsem vystupovala..začínali jsme v sedm, takže jsem se převlékla a běžela zpívat...ale jelikož došklo k jakési dost mizerné propagaci, tak nás v celém horním sále bylo 30 i s námi:)...ale byla tam babička a tak když jsem nezpívala, tak jsem s ní tančila a silesia patřila jenom nám...a musela jsem si sundat podpatky, abych se k babičce srovnala, protože jsem ji přílišně převyšovala;)...PS: tohle je kvůli poslední písničce..měla jsem strach, že než bych si ty botky sundala, tak že skončí, tak jsem si je vyzula tak šikovně:)

Dárky

A tak jsem dostala samé nádherné věci a kdo to nevěděl, tak jsem vždycky měla slabost pro zelenou, pro majáky a pro bambusové výhonky...a pak jsem dostala ještě plno dalších a krásných dárků...PS: 1. zelený komplet...2. svícnový a nejskvostnější maják...3. velkoformátová fotografie a květiny...4. babůsková pyramida:)