Že bych se dala do čech?

Dneska jsem se se svými drahými spolužáky vypravila na den otevřených dveří na pardubické univerzitě...a bylo to velice únavné, ale velice poučné...jeli jsme já, jirka, rosťa a kláruš...měla jet špek, ale nepustila ji maminka, tak jsme ji nahradili:)...vyjeli jsme brzo ráno, abychom to na 10 stihli...ale u mohlenice se vybourali nějaké dva náklaďáky a my jsme skoro hodinu stáli v koloně....takže jsme samozřejmě nezačali začátek a prezentaci školy. Nezbylo na nás moc informačních materiálů...ale pro mě, ta budova...tedy ten nový koplex budov byl fascinující..říkala jsem si: jo...tady bych asi chtěla studovat...wow!...no akorát nás pak odkázali na tu katedru, kteoru chceme studovat a ta je v centru pardubic vedle veterinární kliniky a je fakt hodně ohavná..ale mají tam plno miliónových přístrojů, jak říkal mán z biochemie(který byl na boso)...ale pak jsme se dozvěděli, že než nastoupíme, tak že se to bude stěhovat do těch nových komplexů...s velkými, moderními laboratořemi...a já jsem se asi zamilovala...ještě to není jisté, ale mám velkého favorita...ať žije Univerzita Pardubice, Speciální biochemické obory a Klinická biologie a chemie!...a pak jsme si dali oběd v čínské restauraci, pro ty, kdo by to nepoznali,,,,a pak už domů přeci;).......PS: 1. trocha děsu v očích...2. chlapci byli z té staré budovy úplně zničení...3. vžití se do prostředí...4. francouzská manykúra?...5. nová budova zevnitř...jedinné foto:(....6. červená a ostrá kejda, kterou jsem si lila na nudle:D.....poslední dobou mám problém s tím, že se mi nechce jiná, než první fotka otevřít a zvětšit..kdybyste tedy někdo chtěli vidět jakoukoliv fotku z blízka, tak mi napište a já vám ju pošlu:)

Dnešní den...

    O víkedu jsem byla v beskydech...martí slavil své lubijelní narozeniny:)...po třech letech jsem zase jezdila na prkně...a než jsem se rozjezdila, tak jsem se stačila trošku zranit...a potom jsem si způsobila dvě krásné, dneska už černé, modřiny na kolenech:)...taky jsem se včerejší den skoro nemohla pohnout, protože jsem přes vánoce zeschla a jsem trošku oslabená:)...takže včera jsem ani neudržela půl litrovou flašku...a dneska ve škole mi bundu oblíkal špek a včera mi ji oblíkala ségra:)...no...byste nevěřili, jak může být složité udržet ruce ve vodorovné pozici déle než 3 vteřiny:D

Dneska jsem byla ve škole a dopadlo to obstojně...mám

 pocit, že ty pondělky začínám více zvládat...že se to dá přežít, i když jsem tam od rána do večera:)...no každopádně jsem si od víkendu zapomněla foťák v batohu a tak jsem Vám nafotila pár mých milých spolužáků..jak se nudili ve škole:)...a zítra do pardubic...tak uvidíme;)..PS: 1. špek...2. alžběta, která je zlá:D...3. zdeněk, který čte seznam neplatičů...4. rosťa, který se snaží být sweet...5. drča, která se taky zaručeně nudí

Šluskolona..

Tož co bych to byla za kamošku, kdybych se o tomhle nezmínila....v sobotu 10. ledna jsme se s děvčaty(áňa, špek, já, drča) a s martím vypravili do brutálu;), protože michal a marian měli v tanečních závěrečnou...a bylo to moc sladké..s nimi tančiti a vidět je v oblecích. Sice Měrka (svého času i náš taneční mistr:) má kecy furt stejně dlouhé, nudné a nevtipné, ale i přesto to bylo milé. Jeli jsme autem, martí nemohl pít a ostatní mohli, ale solidárně se drželi střídmosti... ale hlavní je to, že áňa řídila v branticách a zaslouží si kočička velkou pochvalu!:)...pro ilustraci sem dám pár jejích fotek...a jestli Ti to áňo vadí, tak to okomentuj...aspoň budu mít po dvou měsících zase pocit, že to tu někdo čte:)....PS: 1. přemýšlející?...2. naší hoší s jejich tanečnicemi...3. no jo...byl tam i robin:D...4. chua...skoro sofistikovaná dvojka, že?

Návštěva u bratra...

Včera, v sobotu jsme jeli já, maminka a tatínek na oběd k bratrovi, který nás pozval. Byl to oběd dobrý a den dlouhý. Rozhodli jsme se, že po obědě vyrazíme na procházku na Hradec nad Moravicí, ale než se taková rodinka s miminkem vybere, tak to trvá tak dlouho, že když jsme vy
jížděli, tak už zapadalo sluníčko (i když bylo teprve půl čtvrté:)...a dojeli jsme na Hradec a venku byla neuvěřitelná zima:) Šli jsme se projít a mě byla neuvěřitelná zima. Zpívali jsme si písně, udělali jsme pár fotek a vypili čaj a mě byla neuvěřitelná zima. Cestou zpátky jsme se stavili v nákupním centru, abych se podívala, kdy si budu moci konečně koupit boty na snowboard. Ale marná sláva, nic zajímavého, až na jedny kalhoty v jistém obchodě (který raději nebudu jmenovat, protože ho opravdu nemám ráda:)...vešla jsem do něj a všude jenom bilo do očí: SALE SALE SALE! (jakože slevy:)...a úplně na rohu viseli takové skvostné kalhoty fialové barvy a měly cenu jenom 400,- a tak si říkám wow...jdu blíže. Šla jsem blíže a zjistila jsem, že kalhoty jsou jediné a že jsou o 3 čísla větší než moje velikost. Tak to bylo smutné. Prošla jsem celý obchod, protože se mi nechtělo na ostatní čekat venku:)...a když jsem ho prošla a už jsem se chystala odejít všimla jsem si, že u jednoho zašitého věšáku vísí mezi hromadou ošklivých kalhot jedny fialové...jdu blíž a zjistím, že jsou to ty samé, ale že jediná velikost kterou tam mají....je ta moje!a tak si je jdu zkusit...padnou skvěle...a jsou o 150,- levnější, než ty o 3 čísla větší ...kupuji...tak jsem měla aspoň z tohoto radost, když boty nevyšly. Pak jsme jeli domů a já šla ven s děvčaty a vrátila jsem se pozdě a bylo to bezva, ale tady se nehodí o tom psát:D....PS: moje neteř je určitě jedno z nejsladších stvoření na světě...