autobiografické sklony....:))

Před nedlouhou chvílí jsem se vrátila ze školy a už jsem moc a moc ráda, že je konečně víkend, protože jsem se tento týden ani moc nevyspala, tak to snad donesu....no zpět k těm autobiografickým skolnům, jak vykřikuje do světa název tohoto postu....asi je mám, ale naštěstí jenom v češtině...někdy před Vánocemi jsme psali slohovku...a byla to charakteristika...a na mě vyšla chrakteristika vlastní...no a dneska jsme ty slohovky konečně dostávali...a já jsem dostala 1, takže jsem ráda, protože známky ze slohovek vylepšujou tisíce známek z literatury;)...no tak možná ne tisíce, ale několik určitě...no a ta moje slohovka byla mezi třemi nejlepšími ze třídy a tak učitelka řekla, jestli by mohl někdo z nás tří tu svoji přečíst, tak se zvedl Jirka a četla svou krásnou slohovku o svém tatínkovi...byla opravdu moc hezká...a myslím, že vcelku i dojemná...jakože v tom hezkém slova smyslu...vcelku se mě to dotýkalo, protože když jsme měli kolonu, tak zrovna v té části, když jsme měli jít tančit s našimi rodiči( já jsem s tatínkem nemohla, protoooože samozřejmě hrál)..tak jsem tančila právě s Jirkovým tatínkem;)))....
No a jako druhá jsem šla číst já...jsem to přijala, protože jsem si vůbec nepamatovala, co jsem tam psala...no tak nevím...bylo takové zvláštní číst celé třídě, co si o sobě myslíte...no a když jsem se vracela do lavice, tak jsem byla celá čebrená...
No a pak mě to chytlo....kreslení těhle paňáčků...jakože punkovo-skáčkových:))...jsem jich dneska udělala asi tak šest:))...no a tady jsou...jsou takoví malební...:)...a nejvíce fascinující je to, že jsem je dneska nakreslila a už jsou na internetu:)))
PS: hraje mi tady do toho krásná písnička...jmenuje se Joanna a zpívá ji Scott Walker...a tak jsem z toho celá taková, jak by řekla Čanča...taková rozněžněná..chuachuachua...:)