Cesta na Jih...

Původně to měla být výprava do Afriky, ale nakonec jsme s Janou uznaly, že by to bylo příliš nebezpečné a hlavně příliš nákladné, a tak že raději pojedeme na jižní Moravu...do Hrušovan nad Jevišovkou...za babičkou a dědečkem...samozřejmě prarodiči od Jany...já přece už žádného dědečka nemám;)...A tak jsme jely..vlakem..až do Břeclavi a potom dalším až do Hrušovan...a v tomhle vlaku jsme viděly něco nevídaného...hezký, mladý rozhodčí( pro ty pomalejší - průvodčí;)...jakože wow...to jsem ještě neviděla, neboť tady u nás to nejezdí:) Byly jsme tam od čtvrtku do neděle...a bylo to úplně fajné...jezdily jsme na kolech(Liberta a Eska:))), prodíraly jsme se kukuřičnými poli a louskaly slunečnice...pro mě to byl takový kouzelný návrat do dob dávno minulých....jako bych byla zpátky ve druhé třídě...ale nebylo to jenom prostředím a okolnostmi, ale hlavně tím, že když spolu někam jede taková magorská kombinace, jako jsem já a Jana, tak to nemůže dopadnout jinak než šíleně:) Byly jsme na výlet v Lednici..užít si něco jako na zámku;)..(možná to znáte;)..pán v modrém, pop v ráji...)...na zámku jsme sice nebyly, ale aspoň ten z poloviny uzavřený minaret, krásný park a fascinujícní výstava o Indonésii...jsme s Janou jenom kulily oči a těžce jsme nestíhaly...bylo to totálně dechberoucí a úžasné....takže kdybyste někdy někde viděli výstavu TAJEMNÁ INDONÉSIE, tak si ji rozhodně nenechte ujít!!!... Myslím, že nejlepší zážitky byly s dědou, protože je to opravdu případ...třeba když tancoval se svými francouzskými holemi....:D...ještě že to neviděla babička..ta by mu dala:)..však Drča to může potvrdit:) Zpátky nás vezla paní Maková, která přijela na víkend...jsem nevěděla, že to trvá jenom 2 a půl hodiny domů...úžasné... A tak tedy Vivat Jana...díky díky díky...
PS: 1. já a jana v poli; 2. kukuřičné děti?; 3. co je s tou slunečnicí?; 4. překupník(v této době v bulharsku) v lednici, ve skleníku; 5. jihomoravská vinice;)