Upeč třeba chleba...

Je velkou pravdou, že od 11. prosince se udála spousta věcí, ale v poslední době není vůbec čas se o nich rozepisovat, tak vezměmě jen tu, co na mě tento týden měla největší vliv. Bylo to to, že martího maminka dostala k vánocům v práci, pekárnu chleba. Včera, když jsem přijela do ovy, tak jsem moc chtěla něco podnikat a nejvíce z toho péct chleba. Tak jsme šli do TESCA sehnat správnou mouku, droždí a nákup na silvestra:)ještě předtím, než jsme šli jsem pečlivě nastudovala 16-ti stránkový návod. Nasypali jsme všechno potřebné do pekárny a zmáčkli tlačítko. Pak jsem se koukala na Chicago a když skončilo, tak chelba byl hotový.
Počkali jsme do rána, protože se moc nehodí ládovat horký chléb a když jsme ho ráno rozkrojili, tak byl úplně fajný a hlavně chutnal moc dobře. Takový fajný celozrný chléb. A i když v návodu několikrát upozorňovali, že se nemáte nechat odradit prvotními neúspěchy, tak my jsme se s nimi nemuseli trápit. Upekli jsme skvělý chléb(myslím, že se to hodí do takové té kategorie: postav dům, zasaď strom...:)

Kouzlo jedné písničky

Včera jsme byli v Ostravě, v divadle...a bylo to divné  protože to bylo anglicky a kvůli jakýmsi opičákům na galerii vůbec nebylo slyšet..no ale taková cesta do Ovy, komu by se to nehodilo. Tak jsem tam zůstala...a můžu upřímně říci, že nejúžasnější jsou ty dny, které začínají vzbuzením, které provede tahle písnička: Fallen From The Sky...nejde se probudit jemněji a být okamžitě naladěn lepší  náladou...ta písnička krom toho, že je úžasná, tak je taky kouzelná;)...úplně jsem zapomněla, jak ji miluji...

Exluzivní pozvánka

Ještě celá horká z výroby..jste první kdo ji vidí:)...tak přijďte...budu moc ráda a bude to hlavně vánoční a fajné:)

Mikulášský záznam...

Včera večer jsem zpívala na večírku pro rodiče mladých fotbalistů a vrátila jsem se až ve tři ráno. Dala jsem samozřejmě punčochu za okno, jako to dělám už posledních 16 let? Ráno, tedy spíše ku poledni, jsem vstala a punčocha byla prázdná. Takže to je poprvé za těch 16 let, co ta punčocha byla prázdná. Byla jsem trochu smutná, ale zase jsem si říákala, že už mi je 19 a že bych se snad mohla smířit s tím, že Mikuláš už na mě kašle. A taky jsem se s tím skoro smířila. 

Když vtom jsem si všimla, že u dveří pokoje, pod  kabáty, leží takový balíček...a v té chvíli mi došlo, že se na mě Mikuláš nevykašlal, ale že se mu prostě jenom nechtělo k oknu. Takže jsem šťastná, Mikuláš mě miluje...a děti nezoufejte...vidíte, že když si to zařídíte, budete dostávat nadílky i v devatenácti.....díky Mikuláši

Busy life:)

Poslední dobou mi jde ze všeho hlava kolem. Všechno se na mě sype a pořád po mě někdo něco che:)...teda vlastně ne...nesype se to na mě, ale je toho moc, jako prostě vždycky před Vánoci....a rozhodně to není  nakupováním dárků:)...a jak toho je prostě spousta, tak zapomínám na důležité věci...jak třeba tohle:...můj blog už skoro před měsícem oslavil 2. narozeniny a já jsem mu natvrdo zapomněla popřát, tak to te'd napravuji a díky, za ty dva roky a hlavně to zdraví:D

Výlet do Beskyd...

Možné je, že by se to dalo i nazývat dovolenou..protože bylo to jindy než o víkendu(+ pondělí 17. listopadu:)...a bylo to odpočinkové, bylo to jinde než v Ově nebo v Krnově...takže tedy ano...nazvěme to dovolenou....jeli jsme s martím do beskyd, protože v jeseníkách je už moc zima:)...a jeli jsme do neuvěřitelně útulného Uax Hostelu do Trojanovic(s tamať je jančin děda...musím to zmínit, protože mi to bylo zdůrazňováno)...krásný, nový hostel, kde bylo všechno z IKEY a s nálepkama s UAXu...byla docela zima, ale hlavně pršelo, takže se nedalo podniknout nic, jako třeba pustevny, nebo jiný beskydský vrchol...všechny byly pod vrstvou ,vsadím se že mokrých, mraků...tak jsme chtěli jet do rožnova..do muzea v přírodě..a vy, kdo to nevíte, tak neudělejte stejnou chybu jako my....oni totiž mají otevřeno celý rok, kromě listopadu:D...tak jsme se prošli po děštivém rožnovském náměstí a jeli jsme zpátky do frenu a objednali jsme si bowling...takže jsme večer hráli bowling, tančili jsme(protože jsme měli celý hostel sami pro sebe - mohli jsme využít velmi prostornou halu), viděli jsme 2 velmi kvalitní filmy...které doporučuji!!!...1.TAKEN...2. LIFE IS A MIRACLE...no a taky jsme si hodně povídali a hlavně jsme si odpočinuli...a nejdůležitější je to, že jsem jedla nejlépe udělané maso, jaké jsem kdy měla....bylo to v hotelu, ve frenu na náměstí...a kdo můžete, tak si tam někdy zajděte!:)........a když jsme se v pondělí vrátili do Ovy, tak jsme plnili sklenice barevným pískem(na požádání vysvětlím systém:)

Stužkovali jsme...

Byl pátek, 14. listopadu a třída Oktáva měla své stužkování...a prý to bylo nezvyklé a někteří říkali, že i trapné...ale to popírám!..protože to bylo úplně jiné, než cokoli z toho, co jsme za těch předchozích 7 let viděli....možná to bylo trochu morbidní, ale byl to kolektivní nápad, který vznikl v několika hlavách najendou..a to nezávisle na sobě...dělali jsme pohřeb...byli jsme neuvěřitelně styloví...truchlící, čestná garda, kněz, nebožtík, kapela a duchové....užili jsme si velkou srandu...a že se děti ve třídách moc nesmáli?...a komu to vadí?...my jsme byli MISTŘI IMPRESE...nechali jsme dojem...

večer jsme měli stužkovací večírek...večeře v restauraci - náš třídní se omluvil, že prý nemůže přijít...a že by to někoho překvapilo?možná to trošku mrzelo, ale rozhodně to nevadilo:)...po přípitku jsme si s drčou vzájemně předaly stužky a pak začala tequila párty...která trvala dlouho...a bavili jsme se vskutku skvěle.....hodně jsme tančili...a smáli se...a když jsem dneska procházela po škole, tak se na mě culilo hodně lidí..a já jsem se rozpomínala na jejich tváře, které jsem potkala v pátek....a pak už jsem jenom chodila s hlavou dolů a na nikoho raději nekoukala...a smála jsem se a trošku i červenala...a jak jsem v sobotu vstávala, tak jsem vstala tak pozdě, že jsem ani nestihla vlak do Ovy

Uíkent

Víkend byl takový vzpomínací, řekněme....po asi třičtvrtě roce jsem se vrátila do Kluhavé nohy(takový ten malý sboreček, jak jsem s ním 6 let zpívala a teď se vracím)...a měli jsme soustředění a bylo to velice milé, protože jsem po velice dlouhé době viděla spoustu přátel...a taky tam byla s námi Esterka a já jsem musela při koupání nahradit svého bratra...takže jsem vysoušela, olejíčkovala, oblékala..a bylo to takové fajné..moje neteř je čím dál tím krásnější, ale pořád je taková hodně malinká a vůbec se nesměje mým vtipům, tak nevím, jestli si nemyslí, že jsem divná teta nebo tak:)....po soustředění mě měl vyzvednout Martin, někde v Opavě, kterou vůbec nezná...ale uznávám, že je moc šikovný, protože jsem čekala jenom půl hodiny...škoda že byla venku tak brutální zima;)....ale nakonec jsme úspěšně dojeli do Krnova a po velkém boji s titulkami, který jsme asi po hodině vzdali...koukali jsme na Batmana...a pak byla neděle a my jsme se odpoledne šli projít do našeho krásného Krnova šli jsme do cukrárny a bylo nám trošku zle ze sladkostí...ani jsme nedopili ty horké čokolády a já ani nedojedla svůj zákusek(a to se mi často nestává:)...a pak jsme takovým pochybným způsobem běželi domů:D...a pak už byl večer....PS: 1.já jsem se nezlobila..2. martí asi usnul, protože mi nešla zmáčknout spoušť...ale není to tak hrozná spoušť

Batman - The Dark Knight

Včera jsme se s Jankou dohodly, že půjdeme do kina na film, na který se už asi měsíc chystám...a oni ho konečně hráli...janka to sice už viděla, ale chtla na to jít znovu....a co na nového batmana říci?.....no asi tak to, že je dechberoucí, megamonstrózní 
a hlavně geniální.a kdo nemiluji Bruce Wayna, tak toho opravdu nechápu...protože když je někdo tak úžasný, má koženou bundu, motorku, Batmobil, Batpod(možná má i ipod...a rozhodně má vychytanější věci, než třeba iphone - ale ne, že by iphone nebyl úžasný), Lamborghini...neprůstřelný kostým...nebojí se ani pochybného chlápka, který neustále svou prořízlou hubou;) opakuje: "Why so serious?"...kdo by ho neobdivoval?...

Myslím, že Batman je jediný hrdina dnešní doby, který má opravdu STYL...a že o tom rozhodně není pochyb....takže vzdávám čest řežisérovi, hercům a ze všech nejvíce Heathu Ledgerovi, který byl nenapodobitelný

ČSTSF

Akce jubilejní, desátá...a zároveň můj 5. festival(když nepočíáme loňský ymca ts fest:)...takže můžeme říci, že vlastně jsem toho v TenSingu zažila docela dost hodně:)...a vskutku je tomu tak....

takže kdybych to měla zhodnotit, tak to bylo MEGA...jakože fakt moc bezva...dělala jsem hodně věcí...ale rozhodně jsem udělala dobře, že jsem si krom svého Worshopu bazén...nedala žádný jiný...čímž se mi podařilo docílit skvělé rovnováhy v tom, že jsem toho sice dělala dost, ale ani jsem nebyla unavená:)...měli jsme tam moc milou kapelu za Hol

andska-Anglie...ti tam s námi byli celou dobu a vedli nějaké Ws...a pak byla spousta koncertů...a tímto vyjadřuji poklonu TS Krnov - protože to vyšlo skvěle...ale zároveň je potřeba dodat, že letošní kvalita TenSingových

 koncertů předčila všechny předchozí festivaly...opravdu smekám, protože to byl zážitek za zážitkem...celý festival ukončil koncert americké kapely Dizmas...která byla úžasná...škoda, že to tak rvalo ouška..ale jinak :*

a jakékoli jiné fotky z festu jsou k prohlédnutí na tensing.cz

Propaganja a Naoko...

Včera jsme se s děvčaty sebraly a že jdeme na koncert do kofoly...a tak jsme šly...a bylo to hodně dobré..myslím, že my samy o sobě jsme se bavily dost dobře, i když tam bylo pár hodně neodbytných lidí(chi-.-víme o kom mluvíme, že?:)....no a potom byl jakýsi pokus o afterparty, která byla ze začátku dosti krizová...ale potom se proměnila na famózní....a prošlapala jsem si střevíčky...všechno mě bolí, protože jsem měla potřeby skákat strašlivě vysoko...a jsem ráda, že žiju....a jsem na sebe pyšná, že mi ani není zle...to je moc bezva...

takže děvčata...Forever:)...s vámi

O tom, jak je to krásné...

Tak jo...na světě je strašlivě moc krásných a nádherných a jiných věcí....a jedna z těch, co jsou hned za JC, jarem a martím...je náš nový imac..je tak trošku hodně k sežraní..a umí mluvit...a když mu dáte přečíst slovo okno(místo ve stěně

, kudy vchází světlo)...tak to přečte anglicky...jako Ok No(oukej nou)...a je to sladké..a možná taky dobré pro název kapely?:)....tak jenom abyste mě chápali, až budu o něm pořád básnit, tady je pár profilových fotek:)

Jsem tady a snad nadlouho...aspoň dalších 10

Asi tak po třech týdnech mám zase počítač...a to ne ledajaký...nový...a Maca:)...takže je to tady všechno takové moc krásné....náš starý počítač je pravděpodobně pohřben....tak to dopadá, když tatínek rozloží počítač, aby ho spravil...a on nefunguje, když ho poskládá zpátky:)))...a teď už jenom tajně doufám, že ještě někdy uvidím všechny svoje data....a tady je růžička pro náš odešelý počítač, který k nám přišel v roce 1998 a bylo to skvělé...ale po deseti letech musel jít...a tedy mu přejme štastnou cestu...

hodně času

Jak už jsem zmínila, tak jsem nemocná...a tak mám plno času..tak se učím, čtu si..a dělám seminárky do chemie....a tohle je ona...jsem i pojala tak, jakože na ni mám čas...a už ji mám hotovou..a to ji mám odevzdat až ve středu;)

hestejka v koupelně

Byla u nás o víkendu Ester..a jelikož jsem vydatně nemocná, tak jsem ji skoro neviděla...ale zato jsem ji vyfotila, když se koupala v naší vaně-----a beztak se jí to i líbilo..i když tak nevypadá;)..chua:D

Marné hledání

Marně hledám člověka z prahy, který by u sebe zítra nechal přespat tohohle sirotka;)

Pro zamyšlení;)

Třeba vám to něco dá.....moje slohová práce:)

Byl čtvrtek, nebylo moc hezky a o letním teple se nedalo mluvit už vůbec. Prostě takový průměrný červencový den. Letošní léto bylo celé nějaké podivné. Když zrovna nepršelo, tak byla venku zima a nedalo se dělat nic zajímavého a tím byla Lu úplně zdrcena, protože jí nezbývalo nic jiného, než být doma se svojí matkou, uvězněná v té pitomé vesnici, daleko od všech kamarádů.

Lu, která jako každé obyčejné děvče v jejím věku, nevycházela se svojí matkou, seděla u okna ve svém pokoji a snažila se porozumět anglickému textu písničky, která právě hrála v rádiu. Přemýšlela o tom, jak skvělé by bylo přestěhovat se zpátky do města. Stále ještě nedokázala pochopit, proč ji rodiče takhle potrestali. Když se chtěli odstěhovat od hluku velkoměsta do absolutního Zapadákova, někde vedle Kotěhůlek, měli jí dovolit zůstat u starší sestry. Měla by aspoň normální život.

Sešla dolů po schodech a udělala těch pět kroků, které byly potřebné k tomu, aby se dostala do kuchyně. V kuchyni byla matka. Lu doufala, že na ni nezačne mluvit. Nechtěla se zase pohádat. A s matkou se vždycky bylo o čem hádat. „Zase mám smůlu,“ pomyslela si Lu, když z úst její matky vyšlo: „Konečně si vyšla z toho pokoje. Už si vyžehlila to prádlo, co jsem ti nachystala v ložnici?“ Lu se snažila nevšímat si jí. Matka však otázku zopakovala. Lu tedy pochopila, že bude lepší odpovědět, a tak odpověděla: „Ne.“ Matka otočila svou hlavu zpátky ke kuchyňské lince, na které právě připravovala oběd, a řekla svou oblíbenou frázi: „Však počkej, tvoje děti ti to všechno vrátí,“ a ještě k tomu dodala jednu ze svých specialit, zkomolené přísloví: „Tak dlouho budeš nalévat vodu do džbánu, až se ti rozbije.“ Lu se na matku rozkřikla: „Mami, já tak nesnáším, jak pořád pleteš ty přísloví. Pořád se mě na něco ptáš, pořád po mě něco chceš. Jsi nemožná.“ Matka, která byla zesmutnělá z toho, jak se na ní dcera neprávem obořila, se zmohla k pochmurné odpovědi: „Neboj se. Však ty nebudeš jiná. Až budeš mít děti a na celý dům budeš sama, tak jako já, budeš se chovat úplně stejně.“

Uběhlo pár desítek let, Lu dokončila školu, přestěhovala se zpátky do města, vdala se a když bylo jejímu synovi patnáct let, rozhodli se s manželem, že se odstěhují někam, kde budou mít trochu klidu. Už je nebavil ten uspěchaný velkoměstský život. Kim stěhování nesl dost špatně. Rodiče ho odřízli od jeho skvělého života a odvezli ho někam, kde lišky dávají dobrou noc a pouliční osvětlení zhasíná o půlnoci.

Jednou večer si šel Kim pro něco do kuchyně a slyšel, že si rodiče v obývacím pokoji povídají. Překvapilo ho, že jsou stále vzhůru. Zaslechl matku, jak říká: „Já jsem ti říkala, ať neříkáš hop nebo tě ostatní přeskočí.“ Na jeho tváří se objevil nechápavý výraz a pomyslel si: „Já tak nesnáším, když máma plete přísloví, je úplně stejná jako babička.“

„Budu stejný jako mí rodiče? Rozhodně ne. Já udělám všechno jinak a nějaká podoba rozhodně nehrozí,“ toto se mu honilo hlavou, když usínal ve své posteli.

Konec srpna..

Návratem z Prahy v podstatě skončil srpen..protože pak jsem byla tři týdny v kuse skoro pořád doma..a nějak jsem se oddala domácímu životu..uklízení, praní...ale hlavně vaření a pečení..a jako myslím, že se dosti zlepšuji:)...docela perné to bylo, když byla doma ještě maminka..protože být s maminkou vkuse od rána do večera...vůbec nedělá dobrotu...ale poslední den jejích prázdniny(je paní učitelka)...jsem jí slíbila, že s ní pojedu na výlet...a tak jsme jely...cyklobusem..a pak na Praděd a pak pěšky do Karlovy Studánky...a bylo to velice milé a hezké...a vy se jistě ptáte: "S Paní H, že to bylo milé?"...a já říkám:"Ano"...chua:)...tak tak..a to bylo asi tak všechno z prázdnin:)...PS: 1. s mámou v cyklobusu na Hvězdu:)...maminka na ovčárně s Pradědem...3. já a ten kluk, co jel s námi:)...4. ten kluk co jel s námi na ostrově v Bílé Opavě....5. muchomůrka červená:)

Co bylo po útoku na Moravu...

Potom jsem se konečně viděla se svým drahým mužem...který mi dosti velmi hodně chyběl..byli jsme na chatě v Beskydech a měli jsme se krásně...a byli jsme na koupališti...a tak...a potom jsme jeli na Y Event Do Prahy, kde jsme měli koncert TSCZ na Náměstí Míru..a bylo to velkolepé...a dokonce jsme potom domů jeli Pendolinem....takže už to mám za sebou..první cesta pendolinem:)...a bylo to jaké?...chm...rychlé...a pak jsme v sobotu zpívali na jednom svatebním obřadu na jedné louce..jedněm lidem..no snad se jim to líbilo...nám to skoro úplně vyšlo dobře:D...a pak večer byla velká párty:D...já, janka, martí, dušan - chyceni revizorem bez lístků..a stolní fotbal na stodolní....nedělní oslava narozenin pana otce v Orlové...a pak už bye bye...prý se jdeme učit na státnice:)...a učí se pořád:)....PS: 1. na chatě...2. naše ohavné saranče, které nám dělalo společnost...3. na výstavišti...Y Event...4. Náměstí Míru - koncert TSCZ....5. u naší garáže, po svatbě(ne naší;)

Jsem zpátky po měsíci a kousku:)

Občas se stane, že člověk zapomene dávat nové posty na blog...proč?protože nemůže najít čas...inspiraci..správné fotky?....a nebo mu prostě nejde počítač!!!:)...no tak nejprve byly prázdniny a nebyl čas psát..a když byl čas, tak nefungoval počítač...teď taky ještě nefunguje, ale snad to zvládne...tak uděláme rychlé shrnutí druhého měsíce prázdnin...a pojmeme to samozřejmě obrazovou formou:)......PS: a naše milé 10cm sranače zelené se k vám otočilo zády..ale nic si z toho nedělejte..lepší když je zády, než když ho máte na hlavě;)

Déjà vu

Měly jsme jet do jižních Čech, ale nakonec jsme jely zase na jižní moravu..a bylo to jako posledně....fajné a fajnější:)...Kdo?..no přeci já a janka..mamka(ne moje) a ilonka(tu neznáte)..a pak se k nám připojila drča... v jižních čechách nešlo sehnat ubytování, tak jsme zvolily náhradní řešení..a vydaly jsme se zase do hrušovan nad jevišovkou...my, auto plné děvčat:D..a děda nás samozřejmě všechny rád viděl:) první večer(sobota) jsme se snažily s jankou najít nějakou zábavu ve víru maloměsta...ale kde nic, tu nic..a když jsme se tamějších optaly, kde se tam mládež chodí v sobotu bavit, tak jsme se dočkaly odpovědi, že nikam, protože musí ráno do kostela:D.....v neděli jsme jely na výlet...zvládly jsme hrad, zámek a večerní grilování..na hradě jsme byly v boskovicích, kde mají luxusní zříceninu..a zámek v lysicích? tam mě uchvátily zahrady(hlavně ten dřevěný ochoz), protože já jinak zámky nemám moc ráda... - ale to neznamená, že bych nechtěla být princezna;) večer za námi už přijela drčaa grilovali jsme...maso!!! v pondělí jsme si naplánovaly výlet do znojma(bylo nás v autě o jedno děvče více:)...a když jsme se tam dostaly, tak jsme i v tom šíleném provozu zaparkovaly a navštívily jsme znojemské podzemí...které bylo skvělé..protože jsme se neustále vzdalovaly od skupiny(vlaĎ, janka, drča)...a běhaly jsme po katabombách;)...když jsme se dostaly ven(bylo to zbytečně krátké), tak jsme šly na oběd...chtěly jsme ještě jet na vranov, ale protože už bylo docela pozdě a bylo velké vedro, tak jsme se rozhodly, že se vrátíme...tak jsme se vrátily...odpočívaly, spaly, koupaly...a pak jsme grilovali...šly jsme spát brzo...vstávaly pozdě...obědvaly špageti a pak jeli domů...všechny kromě paní Renči měly sukně...takže auto plné děvčat v sukni... bylo to super...a zase jsem aspoň užila něco z prázdniny...díky janko a (díky Ti) paní renčo;)........PS: 1. letecký pohled na boskovickou zříceninu....2. to je janka, která je připoutaná k pranýři....3. to je taky hrad přeci...4. to je ten krásný ochoz na zámku...5. a to jsem v tom ochozu...6. zámek Lysice...7. janka čistí bazén dědovým vynálezem...8. děvčata v katabombách...9. čokoládový strop v zadním pokoji...:)

bez názvu...

To první, to je LAMPA...a dost už bylo procvičování základních pojmů z našeho okolí..po tom, co si řekneme, že to druhé je KLAVÍR a PLAKÁT, se zeptám, na to, jestli někdo ví, kdo je na tom plakátu...tak se ptám:"Kdo je ten člověk, který se skoro vznáší nad mým klavírem?"...(poradím, že to co drží je baskytara;)