Včera večer jsem zpívala na večírku pro rodiče mladých fotbalistů a vrátila jsem se až ve tři ráno. Dala jsem samozřejmě punčochu za okno, jako to dělám už posledních 16 let? Ráno, tedy spíše ku poledni, jsem vstala a punčocha byla prázdná. Takže to je poprvé za těch 16 let, co ta punčocha byla prázdná. Byla jsem trochu smutná, ale zase jsem si říákala, že už mi je 19 a že bych se snad mohla smířit s tím, že Mikuláš už na mě kašle. A taky jsem se s tím skoro smířila.
Když vtom jsem si všimla, že u dveří pokoje, pod kabáty, leží takový balíček...a v té chvíli mi došlo, že se na mě Mikuláš nevykašlal, ale že se mu prostě jenom nechtělo k oknu. Takže jsem šťastná, Mikuláš mě miluje...a děti nezoufejte...vidíte, že když si to zařídíte, budete dostávat nadílky i v devatenácti.....díky Mikuláši
No comments:
Post a Comment