Upeč třeba chleba...

Je velkou pravdou, že od 11. prosince se udála spousta věcí, ale v poslední době není vůbec čas se o nich rozepisovat, tak vezměmě jen tu, co na mě tento týden měla největší vliv. Bylo to to, že martího maminka dostala k vánocům v práci, pekárnu chleba. Včera, když jsem přijela do ovy, tak jsem moc chtěla něco podnikat a nejvíce z toho péct chleba. Tak jsme šli do TESCA sehnat správnou mouku, droždí a nákup na silvestra:)ještě předtím, než jsme šli jsem pečlivě nastudovala 16-ti stránkový návod. Nasypali jsme všechno potřebné do pekárny a zmáčkli tlačítko. Pak jsem se koukala na Chicago a když skončilo, tak chelba byl hotový.
Počkali jsme do rána, protože se moc nehodí ládovat horký chléb a když jsme ho ráno rozkrojili, tak byl úplně fajný a hlavně chutnal moc dobře. Takový fajný celozrný chléb. A i když v návodu několikrát upozorňovali, že se nemáte nechat odradit prvotními neúspěchy, tak my jsme se s nimi nemuseli trápit. Upekli jsme skvělý chléb(myslím, že se to hodí do takové té kategorie: postav dům, zasaď strom...:)

Kouzlo jedné písničky

Včera jsme byli v Ostravě, v divadle...a bylo to divné  protože to bylo anglicky a kvůli jakýmsi opičákům na galerii vůbec nebylo slyšet..no ale taková cesta do Ovy, komu by se to nehodilo. Tak jsem tam zůstala...a můžu upřímně říci, že nejúžasnější jsou ty dny, které začínají vzbuzením, které provede tahle písnička: Fallen From The Sky...nejde se probudit jemněji a být okamžitě naladěn lepší  náladou...ta písnička krom toho, že je úžasná, tak je taky kouzelná;)...úplně jsem zapomněla, jak ji miluji...

Exluzivní pozvánka

Ještě celá horká z výroby..jste první kdo ji vidí:)...tak přijďte...budu moc ráda a bude to hlavně vánoční a fajné:)

Mikulášský záznam...

Včera večer jsem zpívala na večírku pro rodiče mladých fotbalistů a vrátila jsem se až ve tři ráno. Dala jsem samozřejmě punčochu za okno, jako to dělám už posledních 16 let? Ráno, tedy spíše ku poledni, jsem vstala a punčocha byla prázdná. Takže to je poprvé za těch 16 let, co ta punčocha byla prázdná. Byla jsem trochu smutná, ale zase jsem si říákala, že už mi je 19 a že bych se snad mohla smířit s tím, že Mikuláš už na mě kašle. A taky jsem se s tím skoro smířila. 

Když vtom jsem si všimla, že u dveří pokoje, pod  kabáty, leží takový balíček...a v té chvíli mi došlo, že se na mě Mikuláš nevykašlal, ale že se mu prostě jenom nechtělo k oknu. Takže jsem šťastná, Mikuláš mě miluje...a děti nezoufejte...vidíte, že když si to zařídíte, budete dostávat nadílky i v devatenácti.....díky Mikuláši