Vladi et une banque

Začleňování se do francouzské společnosti úspěšně pokračuje. Už mám vlastní bankovní účet, francouzské občanské pojištění a konečně už i francouzské telefoní číslo (škoda že mi nadobro zemřel mobil:).

To je všechno sice moc hezké, ale tento týden nebyl zrovna nejlepším. Jsem stále šťastná a spokojená, ale jestli si myslíte, že můj rozvrh je brutální, tak vlastně v realitě je to ještě brutálnější než se zdá. Bohužel nejsem zvyklá být ve škole od rána do večera a mít třeba předmět, který trvá 5,5 hodiny. A ještě se celou dobu u toho kouká do počítače, protože se to jmenuje Bioinformatique. Bylo to tak náročné, že jsem ani neměla čas si dojet nakoupit něco k jídlu a když skončila škola, tak všechno co bylo blízko už bylo zavřené, tak jsem musela tramvají až daleko.  Neuvěřitelně moc jsem se těšila na víkend, až se konečně vyspím. Spánek je kvalitní, ale dělám úkoly a protokol do školy. Myslete na mě, protože tento týden mě čeká 37 vyučovacích hodin a to není zrovna málo, protože v tom nejsou započítané obědové pauzy a to v podstatě znamená, že tam budu od rána do večera opět. A je to horší skóre než minulý týden, takže jestli toto přežiju, tak to bude bezva. Protože kdo by nechtěl mít školu třeba v pátek od 8 do 18, že ano? To abyste věděli, že tady nejsem na prázdninách:)