Je důležité zachovat chladnou hlavu a nemít velká očekávání a potom vás všechno mile překvapí. Třeba to, jak se všichni moc snaží vám pomoci. A když jim opravdu nerozumíte, tak se aspoň usmívají a když jde hodně do tuhého, tak dokonce i přepnou na angličtinu.
Čirou náhodou, když jsem si šla ve středu zařizovat rozvrh, jsem se dozvěděla, že už mi škola začala a to vlastně nebylo moc milé překvapení, protože jsem byla psychicky nastavená na to, že se tady budu týden rozhlížet a oťukávat a pak půjdu do školy. Ale do školy jsem najednou musela ze dne na den, tak jsem byla vhozena do studené vody, ale dopadlo to naštěstí nad má očekávání. Mám 6 spolužáků a všichni jsou na mě strašně hodní a snaží se mi pomáhat a shánějí mi materiály a berou mě s sebou na oběd. Tak snad se jim neomrzím;)
Místo paříže jsem se rozhodla trošku poznávat město Johanky z Arku. Ta má tady toho spoustu, ale na prohlídku jejího domů a všech těch muzeí si budu muset ještě počkat. Minimálně do příštího týdne, protože následující týden strávím od rána do večera ve škole.
Centrum města je středověce okouzlující a co si budeme povídat, každá ta francouzská katedrála udělá na člověka dojem. I kdyby měly být všechny stejné, tak jsou pořád obrovské, propracované a dechberoucí. Orleánská se jmenuje Cathédrale Sainte-Croix. Ještě jsem nebyla vevnitř, ale musím to tady objevovat postupně;)
3 comments:
Ale prosimtě, ty se nikomu omrzet ani snad nemůžes ;)
uvidíme za měsíc:D
Pche, za měsíc Ti budou všichni ležet u nohou :P :D
Post a Comment